10 kroků pro úspěšné kojení v rámci BFHI s komentářemi z knihy dr. Jacka Newmana se kterými se ztotožňuji:
1. Nemocnice by měla mít stanovené postupy pro kojení, které jsou konzistentní, zahrnují 10 bodů (BFHI) a s kterými je seznámený veškerý personál.
Co by mohlo být opodstatněnější? A přece mnoho nemocnic, které mají stanovené postupy i na nejjednodušší úkony, nepovažuje kojení za natolik důležité, aby zaručili standardní postup. Toto často vede k tomu, že matka dostáva odlišné informace od sestry, lékaře a dietní sestry, kteří s ní přicházejí do kontaktu.
2. Veškerý personál, který přichází do styku s těhotnými ženami a matkami by měl být vyškolený, aby stanovené postupy pro kojení uplatňoval v praxi.
Nemá smysl mít stanovené postupy, pokud se neuskutečňují. Toto je nejtěžší ze všech kroků, protože vyškolit personál stojí peníze. Týká se to i lékařů. Je typické, že lékaři nemají zájem se zúčastňovat seminářů o kojení. Největší problém je ve změně postoje. Naneštěstí hodně členů personálu je přesvědčených, že by bylo nejlepší, kdyby každá matka krmila dítě umělým mlékem, protože jim to ušetří hodně práce a problémů. Jiní nejsou ochotní uvěřit, že informace, které doteď podávali a způsob, kterým se po mnohé roky zabývali, ve skutečnosti nadělali více škody jak užitku.
3. Všechny těhotné ženy je třeba informovat o výhodách kojení o základních postupech při kojení.
Toto umožňuje ženám udělat informované rozhodnutí. Ženám by sa neměli dávat, ani by neměli být dostupné, žádné vzorky umělého mléka ani žádne „vzdělávací“ materiály od firem vyrábějících umělou výživu. Neměli by se konat žádné skupinové přednášky zaměřené na krmení umělou výživou.
4. Matkám třeba pomoci začít s kojením do 30 minút po porode anebo aspoň umožnit matce a dítěti vzájemný kontakt pokožky na pokožkou do půlhodiny po porodu.
Ve skutečnosti není vždy možné, aby se dítě kojilo, ale bezprostředný brzký kontakt zvyšuje pravděpodobnost budoucího úspěchu. Toto je vhodné pro většinu matek a dětí a neměl by být problém zavést tento bod s výjimkou situaci, kdy je matka anebo dítě velmi nemocné. Je zaužíváno příliš nesprávných důvodů na separaci matek a dětí. Je potřeba sa vrátit ke školení personálu a k postojům.
5. Ukázat matkám, jak kojit a naučit je, jak si udržat tvorbu mléka, i když musí být od dítěte dočasně odloučené.
Pokud je matka oddělená od svého dítěte, měla by dostat pomoc hned, jak se dá, aby si začala pro dítě odstříkavat mléko. Toto sa často nedělá. Důraz sa klade na chorobu dítěte a kojení se nezdá být důležité. Ale pokud je dítě nemocné, mateřské mléko je důležitější než kdy jindy! Je potřeba sa vrátit ke školení personálu a k postojům.
6. Kojení novorozenci by neměli být dokrmováni, jen pokud je na to lekářský důvod.
Naneštěstí, znalost kojení v praxi ze strany lékařského a sesterského personálu je často tak nedostačující, že sa dokrmovaní uskutečňuje, i když k tomu není žádný důvod. Když se zdá, že si problém vyžaduje dokrmování, často se vyřeší i když personál pomůže matce s technikou kojení. Více důrazu na školení.
7. Matka a dítě by měli být spolu v rámci systému rooming-in.
Rooming-in znamená neustály společný pobyt matky a dítěte na pokoji 24 hodín denně. Personál nedělá matce anebo dítěti láskavost tím, že je na noc oddělí, aby „nechal matku prospat“. Když jsou spolu, pomáha jim to „sehrát se“ navzájem, pomáhá matce učit se rozpoznávat signály dítěte a snižuje riziko nalití prsou a pozdější problémy s množstvím mléka.
8. Je nutnépodporovat kojení dle potřeby dítěte.
Miminka by měli být krmená podle svých potřeb, ne podle nějakého času. Děti se málokdy dobře krmí podla časového plánu. Musíme si také uvědomit, že kojení znamená „kojit na prsu“, a ne jen „být na prsu“. Je nutné, aby personál byl schopný ukázat matce, jak zjistí, že dítě dostáva mléko. Ano, více školení.
9. Kojeným dětem nedávat žádné dudlíky, lahvičky, kloboučky.
Pokud je potřebné dokrmování, což se stáva zřídka, skoro nikdy není nevyhnutelné použít lahev. Dokrmování se může uskutečnit laktační pomůckou (přednostní metoda), pohárkem, po prstu a množstvím dalších metod, bez použití lahve. Dudlík skoro nikdy není potřeba, pokud se dítě dobře kojí.
10. Třeba podporovat zákládání podpůrných skupin mimo nemocnice a zabezpečit, aby matky byli před propuštěním z nemocnice o nich informované.
Když jsme ztratili celou generaci anebo i více zkušených kojících babiček, které byly zvyklé svým dcerám poradit při kojení, musí být dostupná jiná forma pomoci. Mohou to udělat poradkyně při kojení, duly anebo sestry obvodních lékařů, ale informace musí být shodné a každá matka potřebuje co nejdříve podrobné další sledování. Je smutné, že často nejméně kvalifikovaným na poskytnutí této podpory a dalšího sledování je lekář, ale jsou i výjimky.
Radka Brejchová,
instruktorka vaničkování, Praha a blízké okolí
laktační poradkyně
info@miminkovani.cz, 777 133 457
